Nejsem typ, který by se svojí tvorbou snažil oslovovat davy. K psaní jsem vždycky přistupovala spíš intuitivně a dokud šlo jen o moje autorské písně, nikdy jsem nepřemýšlela
o tom, pro jaké publikum píšu. Klíčové pro mě bylo skloubit text s hudbou tak, aby co nejlíp posloužily danému tématu.
Po nějakém čase jsem s překvapením zjistila, že vlastně naprostá většina mých písní nemá klasický refrén. Těžko říct, jestli v tom byla nějaká podvědomá snaha vybočit z davu 😉 Každopádně jsem musela uznat, že takových těch sloganů, které si lidi na první poslech zapamatují a při odchodu z koncertu zpívají, opravdu moc nemám.
No jo, ale PROČ? A neměla bych s tím něco dělat??
Když jsem se nad tím zamýšlela, uvědomila jsem si, že ve svých textech často vycházím z nějakého příběhu nebo situace a že je docela těžké do textu, který má určitý vývoj, napasovat něco doslovně se opakujícího. Kromě toho mám celý život tendenci si dávat pozor na to, abych byla dostatečně invenční a moc se neopakovala.
Proto jsem si zřejmě oblíbila princip variovaného refrénu, ve kterém se text průběžně více
či méně obměňuje podle vývoje slok. Ráda pracuju i s různými návraty jednotlivých veršů nebo celých slok. Ale refrén, který by se v průběhu písně víc než dvakrát doslovně opakoval, ze mě zkrátka vypadne málokdy.
A jestli v tom vidím problém? Nevidím. Každý má dělat to, co je pro něj přirozené. A každé téma si řekne o ten pravý způsob zpracování. Nicméně je dobré si vyzkoušet různé cesty, aby si pak člověk mohl vybrat tu, která mu pro vyjádření daného tématu nejlíp vyhovuje.
Takže jsem začala zkoumat, v čem přesně to kouzlo chytlavého refrénu spočívá, a sepsala vám pár tipů, jak při jeho psaní postupovat:
1) UJASNĚTE SI HLAVNÍ MYŠLENKU.
Sepište si v pár větách nebo bodech to nejdůležitější, co byste chtěli do refrénu dostat. Mělo by v něm být klíčové sdělení celé písně. Potom ty informace zkuste převést do nějakého úderného sloganu.
Někdy se pro krátký úryvek písničky, který rozhodne o tom, jestli se bude líbit nebo ne, používá termín „hook“ (v angličtině to doslova znamená „zaháknout, chytit“). Představte si, že jste rybář, který vybírá tu nejlepší návnadu na háček.
2) NECHTE HUDBĚ HLAVNÍ SLOVO.
Hudba má podobnou roli jako vizuální stránka produktu, který prodáváte přes internet. Musí zaujmout, aby zákazník rozklikl podrobnější informace o produktu. Úkolem textu je jít do hloubky a přesvědčit zákazníka o kvalitě nabízeného produktu.
Je to tím, že hudba působí primárně na emoce. Když chcete porozumět textu, musíte se zamýšlet nad významem slov. Hudbu na sebe můžete nechat působit s úplně vypnutou hlavou. Buď vás vtáhne, nebo ne.
Nejspíš to znáte i z vlastní zkušenosti, že jsou písně, které vás strhnou na první poslech. Rádi se k nim v určitých situacích vracíte, máte je mezi svými oblíbenými, a pak si najednou s překvapením uvědomíte, že vlastně přesně nevíte, o čem se v textu zpívá.
Tím samozřejmě nechci říct, že text pro píseň není tak důležitý. Naopak. Ideální je, když jsou obě složky (text i hudba) dostatečně působivé i samy o sobě. Potom se jejich propojením může účinek písně zmnohonásobit.
Jen je zkrátka dobré připustit, že bez úderné hudby hitovku nenapíšete, a brát na to ohled
i v případě, že píšete text jako první.
3) V JEDNODUCHOSTI JE SÍLA.
Cílem chytlavého refrénu je, aby byl snadno zapamatovatelný. Není v něm prostor pro komplikované myšlenkové pochody. Proto je vhodné používat kratší, úderné fráze, jejichž význam bude na první poslech srozumitelný. Na případné složitější básnické obrazy máte prostor ve slokách.
4) HLEDEJTE SLOVA, KTERÁ VYVOLAJÍ EMOCE.
Už jsem psala o tom, že pro úplné porozumění textu je potřeba se nad významem slov zamýšlet. To je pravda. Zároveň mají ale některá slova podobné kouzlo jako hudba. Umí totiž s posluchačem na první poslech zarezonovat, vyvolat v něm emoce. Pokud je v refrénu použijete, zvyšujete pravděpodobnost, že posluchače oslovíte a přimějete ho k tomu, aby text vnímal naplno.
5) OVĚŘUJTE SI, JAK TO ZNÍ.
I když začínáte textem, zkoušejte si svoje nápady zpívat nebo skandovat nahlas. Je potřeba mít aspoň přibližnou představu o tempu, frázování, hudebních vrcholech frází apod. Rytmická struktura by měla podpořit text tak, aby přirozeně plynul.
Někdy se může stát, že to, co vypadá dobře na papíře, nejde stejně dobře i do pusy. Už se mi spoustukrát stalo, že teprve když jsem si text řekla nahlas, všimla jsem si dvou slov, která se kvůli dané koncové a počáteční souhlásce špatně vyslovují za sebou. Nebo jsem třeba zjistila, že hlavní přízvuk fráze není v souladu s jejím hudebním vrcholem.
6) VNÍMEJTE DYNAMIKU CELÉ PÍSNĚ.
V tomto případě nemluvím o dynamice v hudebním slova smyslu, ale mám na mysli dynamiku jako vývoj. Každý úsek písně má svou funkci. Sloky mají za úkol téma uvést a připravit půdu pro vyslovení hlavní myšlenky v refrénu.
Pokud teda píšete píseň, která má být na refrénu postavená, doporučuju s ním začít. Netvrdím, že to je jediná cesta, ale připadá mi nejefektivnější. Když totiž nejdřív vystavíte přesvědčivý vrchol, máte jasnou představu, k čemu ve slokách směřujete. V opačném případě by se vám mohlo snadno stát, že si předčasně vystřílíte náboje a v refrénu už nebudete mít, čím intenzitu sdělení vystupňovat.
Nejdůležitější rada na závěr ale je: Hlavně se nesnažte napsat hitovku!
Určitě ten princip znáte i ze života, že čím víc člověk o něco usiluje, tím spíš se mu to nedaří. V tvorbě je to stejné. Troufám si tvrdit, že žádná z těch největších hitovek nevznikla tak, že by se její autoři snažili být úspěšní.
Mnohem líp funguje, když o výsledku nepřemýšlíte a soustředíte se na to, co chcete sdělit. Téma vás pak samo postupně nasměruje, kterou cestou se dát. Možná vás napadne geniální slogan a začnete refrénem. Nebo se vám naopak podaří dostat do atmosféry písně tím, že nejdřív napíšete úvodní sloku.
Nic není špatně. Existuje spousta kvalitních písní, které posluchače chytí i bez chytlavého refrénu. A jako jednu z výjimek potvrzujících pravidlo si můžete poslechnout tuhle moji hitovku 😉 Nejenže nemá refrén, ale její text je přímo nabitý spoustou neopakujících se informací. A jak to, že to teda funguje?
Ta píseň je celá postavená na jedné situaci, kterou rozvíjí. A tenhle nápad jako by převzal roli chytlavého sloganu, i když nedochází k jeho opakování. Zkrátka ta úvodní situace zaujme posluchače natolik, že chce vědět, co se z toho vyvine. A k celkovému charakteru hitovky samozřejmě hodně přispívá i jednoduchá, úderná hudba.
Takže pár doporučení pro začínající rybáře:
Buďte autentičtí.
Ujasněte si hlavní myšlenku.
Hledejte slova, která vyvolají emoce.
I když začínáte textem, nechte se vést hudbou.
A pamatujte, že geniální slogan nevymyslíte. Ten prostě musí přijít,
takže HLAVNĚ NEMYSLETE NA TO,
JAKÝ BUDE ÚLOVEK! 😉
Jsem textařka a klavíristka, která pomáhá lidem na cestě k jejich vlastnímu sebevyjádření. Předávám jim své zkušenosti, jak psát písňové texty, aby bylo jejich sdělení srozumitelné a zároveň přirozeně plynulo s hudbou. Více o mně si můžete přečíst tady…